Právě čtu

... knihu Žítkovské bohyně  od Kateřiny Tučkové. Moc se mi líbí. Půjčila jsem si je, protože jsem na ně slyšela pochvalné komentáře, nehledě na to, že sklidily několik cen. Čtou se jedním dechem. Skrze spisy StB, vzpomínky hlavní postavy knihy Dory a současné události se nám rozkrývá příběh Žítkovských bohyní. Žen z Žítkové, které uměly "bohovat" - léčit zelinou, předvídat budoucnost i počasí. To vše podtrženo dávkou lidskosti :-)

Ve zkratce.
Fotku nemám, tak kopíruji následující:

Barnabáš

Barnabáš se dočkal celkového dokončení. Měl to být dárek pro Anežku k Vánocům, ale objevila ho dřív a já se už z toho nevylhala. I když neměl přišitou ani jednu končetinu, začala si s ním hrát. Nešlo jinak, než ho dokončit a předat majitelce :-)
Tak je hotový (opět z Mariny). Čumáček i oči vybírala Anežka sama... nemohla se dočkat.

Mé radosti

Šťastná, že se konečně ukázalo slunce, přestalo pršet a my přečkali bez újmy, raduji se z každé maličkosti. První "maličkost" mi dala docela zabrat, ale mám z ní obrovskou radost.

Z plstě ručně ušitý domeček naplněný ovčím rounem. Plánuji jich více, ale s mojí rychlostí jeden za dva večery... no nevím nevím. Ráda bych vytvořila takové malé městečko a protkala ho dřevěnými kolejemi s vláčky. Hodilo by se nejspíš nějaké nádraží, ale tento může být nanejvýš nějaká cukrárna :-)
Veškerou inspiraci jsem čerpala z Mariny, o které vím díky Janě.

Druhá radost, kytice zvonečků a věneček z nich udělaný, foto dodám!
Pěkný den!