pondělí 25. dubna 2016

Příchody a odchody


Přišlo jaro, s ním slunce a radost být po dlouhé době venku. Tulipány, vlčí máky, pivoňky vykukují a mně to dává smysl. Ta pomíjivost a celý koloběh života. Tak to má být.
Vzpomínka na Romana, jeho zpěv u kytary, každé Velikonoce u nás. Na Moving stationu úžasné rozloučení plné poezie, hudby, tance. Tak to má být.
A život plyne dál.

úterý 18. listopadu 2014

Lyžníci z Plískanic



Úžasná kniha, na kterou jsem nedávno narazila v lidovkách. Přečetla rozhovor s autorem a protože mám k severské kultuře blízko a hodně mě baví a z této knihy naprosto sálá, knížku už mám doma. Vtipná, veselá, krásně ilustrovaná!

úterý 25. února 2014

1.3 Jídlo je více než jen výživa

(pokračování kurzu Child Nutrition and Cooking 2.0, přeložené by Svatá Prostota :-)

Takže, když se podíváme na jídlo a na úlohu, kterou potravina splňuje v našich životech, můžeme ji rozdělit do dvou stejně důležitých kategorií. První kategorií je výživa. Jídlo nám poskytuje výživu - jakési palivo.
Slyšeli jste rčení, jídlo je palivo a to podporuje naše těla? (Food is fuel and it fuels our bodies). Podporuje naše fyzické aktivity, pomáhá nám přemýšlet a pomáhá našemu tělu opravit části, které byly poškozené a které potřebují opravu. Samozřejmě nám také pomáhá růst a udržovat naše těla v pořádku. To je jedna opravdu důležitá součást rovnice. Ale na druhé straně máme sociální funkci potravin. Od nejmenších rodin.
Od prvního dne života až po ty nejvíce rozšířené druhy sociální komunikace. Jídlo je způsob komunikace. Je to způsob, jak ukázat péči jeden o druhého. Je to způsob, jak společně slavit. Je to také způsob, jak předávat rodinnou historii a tradice. A všechny tyto věci spadají pod druhou stranu rovnice, kterou bych nazvala sociální funkcí potravin.
Pojďme se vrátit k jídlu jako výživě.
První věc, kterou musíme získat z našich potravin jako podmínku pro výživy, a někdy na ni zapomínáme, je voda. My, jakožto lidské bytosti, jsme vlastně tvořeny z 50% hmotnosti z vody. Vodu potřebujeme na všechny tělesné fukce k tomu, abychom přežili. Takže voda je velmi důležitá a někdy na to zapomínáme.
Další věc, kterou potřebujeme, je energie. Tu získáváme z potravy ve formě, která je někdy nazývána makroživinami. Makroživiny jsou takto nazývány proto, že je potřeba relativně velké množství těchto složek ve srovnání s mikroživinami, o kterých také budeme mluvit. Makroživiny jsou sacharidy, proteiny a tuky.
Takže, jen abych vám dala několik příkladů. Sacharidy jsou druh kombinací málo cukrů, které jsou navzájem propojeny chemickými vazbami a zde se ukládá energie. Takže když naše tělo tráví krajíc chleba, uvolňuje se energie, kterou můžeme následně použít. Dále nám poskytují energii proteiny. Ty jsou navíc důležitými stavebními kameny nebo slouží k opravám, údržbě a růstu v našem těle. Poslední makroživinou v této kategorii jsou tuky. Ty nám poskytují velké množství energie. Je to zásobárna energie, což ale také někdy znamená, že je snadné jí mít nadměrně mnoho - příliš mnoho energie ve formě tuků. Ale tuky jsou velmi potřebné, jsou nezbytné pro celou škálu tělesných procesů, ale o tom budeme mluvit později.
Další věci, kterou potřebujete, jsou stopové prvky a a vsadím se, že jste o nich už slyšeli také. Jsou to vitamíny a minerály. Vitamíny jsou organické látky z rostlin nebo zvířat a minerály jsou anorganické prvky, které pocházejí ze země, půdy a vody, a které jsou absorbovány rostlinami. Takže zvířata a lidé absorbují minerály z rostlin, které jedí. A jak vitamíny, tak minerály jsou stopové prvky, které tělo potřebuje k růstu, k opravě a k tomu, aby fungovalo normálně. Poslední věcí, kterou musíme přidat k tomuto seznamu, je vláknina, a vláknina je velmi důležitou součástí stravy. Je někdy nazývána "ruffage", ale je to v podstatě nestravitelná část rostliny, část, kterou náš trávicí trakt nedokáže rozebrat a absorbovat. Chrání zdraví našeho trávicího traktu. Také nám také pomáhá odstraňovat odpady z těla. O vláknině budeme také mluvit trochu víc, kde si probereme různé druhy vlákniny.

Podíváme-li se na druhé straně, na sociální funkci jídla, vidíme, že jídlo poskytuje velmi účinný nástroj pro
komunikaci.  Když jíme spolu s ostatními lidmi, komunikujeme. Jsme začleněni do rodiny nebo do společnosti prostřednictvím zákona, kterým je jídlení akt, sdílením jídla.  A tyto sociální kontakty, které společným stravování upevňujeme tím, že trávíme společně čas kolem jídelního stolu, jíme spolu a mluvíme spolu, skutečně přispívá k emocionálnímu zdraví našich dětí. Je docela dost výzkumů, které potvrzují, že děti, které jí rodinné jídlo mají lepší podmínky pro psychickou pohodu. A konečně, jíst spolu, a to v průběhu mnoha, mnoha let, je způsob, jakým se můžeme projit s naší rodinnou tradicí. Způsob, jakým jsme zaznamenali naše vzpomínky a předáváme je dál. A způsob, jakým třídíme a předáváme historii z generace, která tu byla před námi na generaci, která tu bude po nás.
Takže, i když jsme si vědomi, že je pro nás jídlo, jakožto nutriční přínos důležité (jídlo je palivo ano), nemůžeme zapomenout na obrovský přínos potravin a způsob, jakým jíme, k přežití a rozvoji  nás, jakožto sociálních bytosti. To vše začíná opravdu od prvního dne, kdy se dítě narodí a někdo mu poskytne jídlo.


pondělí 3. února 2014

1.2 Proč je všude tolik zpracovaného jídla

(pokračování kurzu Child Nutrition and Cooking 2.0, volně přeložené by Svatá Prostota :-)

Prioritou pro společnosti, které vyrábí zpracované potraviny, je tyto potraviny prodat spotřebitelům a tím vytvářet zisk.To je jeden z hlavních důvodů, proč společnosti na prvním místě zpracovávají potraviny.
Pokud výrobce potravin použije relativně levnou syrovou (raw) přísadu, například kukuřici, a pak odstraní z této potraviny většinou jejích živin, jídlo vydrží déle. Proč? Protože škůdce, například plíseň, lákají potraviny s nízkých obsahem živin velmi málo. Výrobci potravin následně přidají spoustu věcí, které buď zvyšují chuť jídla nebo napomáhají k jejich delší trvanlivosti. Například kukuřičný sirup, sůl, příchutě, stabilizátory a jiné konzervační látky. Pak jsou přidávány ještě další věci na zlepšení textury pro výživu a vzhled. Věci, jako jsou tuky a barviva. A konečně, zpět do potravin jsou přidávány syntetické živiny, tak, aby výrobci mohli skutečně tvrdit, že je pro nás jídlo zdravé. tTm, že zamaskují výchozí materiál mnoha různými způsoby, dávají nám mylný dojem většího výběru. Například kukuřice. Základní složka kukuřice může být zpracována  tak, že v konečném výsledku vypadá jako mnoho různých produktů. A my, spotřebitelé, máme pocit, že máme ohromný výběr, když jdeme nakupovat.
Nyní, protože tak mnoho firem soutěží o naše peníze utracené za jídlo, jejich uváděním na trh různých varient jídla se stalo velmi sofistikované. Miliardy dolarů jsou vynakládány každoročně na marketing zpracovaných potravin pro nás a pro naše děti. Ve Spojených státech neexistují žádná pravidla o tom, které potraviny mohou být uváděny na trh, vzhledem k věku.
Naše děti navíc tráví  více času před obrazovkou, čímž vzniká větší pravděpodobnost, že budou vystaveny reklamám na tento druh potravin.


Tak co s tím můžeme dělat ?
Pojďme zahájit protimarketingovou kampaň. My, rodiče na celém světě, máme "speciální druh přístupu spotřebitelů", protože spotřebitelé jsou naše děti. Takže, i když naše kampaň je možná méně efektní a méně barevná než reklamy, které  naše děti vidí ve světě kolem sebe, může být přesto dost silná. Například, když nás vidí jak máme rádi ovoce a zeleninu, jsme reklamou pro naše děti na tyto potraviny my. :-)
Zvolíme-li méně zpracované potraviny  a věnujeme-li více času k nalezení potravin, které jsou lokální - pěstované blíže k našemu domovu, bude to mít pravděpodobně vliv na budoucí volbu našich dětí. Pokud máte v blízkosti farmářský obchod nebo zemědělce prodávající lokální zeleninu, vemte tam děti s sebou. Pokud máte místo na vaší zahradě nebo na vašem okenním parapetu,  pěstujte rostliny, které můžete později se svými dětmi sníst. A pak se s nimi promluvte. Vysvětlete jim v jazyce adekvátním jejich věku, že reklamy mohou někdy ukazovat věci lepší, než jaké doopravdy jsou. A že často mohou reklamy nabízet věci, které nepotřebujeme a které  nejsou dobré pro nás. Ukažte jim příklady. Zábavnou a veselou formou samozřejmě. :-) Snažte se omezit působení televizní reklamy orientované na zpracované potraviny. Ale co je nejdůležitější, dejte jim vědět, že mají možnost volby a tuto volbu mohou využít moudře. Tak, aby se cítily zdravě a šťastně.

středa 29. ledna 2014

1.1 Proč je důležité vařit doma

Rozhodla jsem se zprostředkovat vám jednotlivé lekce z kurzu Child Nutrition and Cooking 2.0, kterým právě procházím, protože si myslím, že tyto informace mohou řadu z vás obohatit ;-) Kurz probíhá na Stanford School of Medicine a vede ho skvělá Maya Adam. Tento kurz je k nalezení na stránkách coursera.org.

Takže: Proč je důležité vařit doma?
Naše děti jsou v průšvihu, protože máme stále větší práci je nakrmit. Průměrná americká strava se skládá z
asi 70 % zpracovaných potravin. To je jídlo, které je vyrobené společnostmi, jejichž prioritou jsou krátkodobé zisky v dlouhodobém horizontu zdraví našich dětí. Vzhledem k tomu, že zpracované potraviny průmysl stále rozšiřuje, tento trend začínají následovat další části světa. V současné době je jeden z největších problémů to, že je v těchto potravinách skryto překvapivě velké množství soli, cukru a tuku, s cílem prodloužit jejich trvanlivost a zvýšit jejich chuť tak, že budou lákavější k prodeji.
Zdaleka nejvíce přebytečné soli a cukru v průměrné americké stravě dítěte přichází ze zpracovaných potravin. Téměř vše, co najdete na policích v supermarketech, je balené, konzervované nebo zavařené a vše to spadá do kategorie zpracovaných potravin. Patří mezi ně například věci jako snídaňové cereálie, sušenky, suchary a slazené nápoje. Dokonce i některé druhy potravin, které bychom mohli považovat v podstatě za zdravé, mohou být silně zpracvované. Jedná se například o některé jogurty, sýry, nebo dokonce těstovinové
omáčky.
Jeden způsob, jak odlišit vysoce zpracované potraviny od méně zpracovaných potravin je dívat se na počet
složky uvedených na štítku. Má-li potravina dlouhý seznam těchto přísad, jídlo je s největší pravděpodobností vysoce zpracované. Zvláště, pokud tyto složky pro vás nejsou snadno rozpoznatelné.
Pointa je, že pokud můžeme, vybíráme potraviny pro naše děti my. Nejlepší volbou je téměř vždy druh
potravin, které připravujeme a zpracováváme doma. Když vaříme doma, rozhodujeme sami, čím nakrmíme dětské tělo, a na rozdíl od výrobců zpracovaných potravin, máme silný zájem o zdraví lidí, kterým potraviny a jídlo chystáme. Ne každý si může dovolit koupit průběžně čerstvé potravin, ale pokud je to možné, je to to nejlepší, s čím můžeme začít - kupovat čerstvé potraviny a tím mít kontrolu na tím, jaké jídlo jíme, jak je připravené a odkud pochází. Sami můžeme určovat, kolik tuku, cukru a soli přidáme do potravin, které jsou určené pro naše děti.
V dlouhodobém horizontu, domácí strava vařená doma někým,  kdo se o jídlo stará, je téměř vždy zdravější pro celou rodinu.

pátek 17. ledna 2014

Její první vlastní


 talířek. Věřím, že bude mít delší životnost než jaká je ta průměrná našeho domácího nádobí.
Má slabost pro lišky se odráží do mého tvoření pro Anežku stále častěji. Nákrčník s liškou už má z loňska, dneska talíř a rozpracovaná látka na sukýnku. Už se těším na její dokončení ;-)
Ještě dodělat kontury a oči, střihnout a ušít, a pak jen protancovat ;-)



úterý 14. ledna 2014

Co se mi líbí

 Tento blog...
mnozí z vás ho už nejspíš znají, ale pro ty, co ho neznají, prosím tady ;-)
Mnoho věcí k vytisknutí, k pokoukání a potěšení ;-) Sice ve francouzštině - kdo se učil, tak k procvičení, kdo se neučil, tak první lekce ;-)
Tak kéž by už začalo sněžit, jako na lednovém kalendáři...



možnost vytisknutí lednového kalendáře zde

čtvrtek 9. ledna 2014

Podle mě ;-)



Trochu v poslední době ujíždím na luštěninách namísto na mase :-) No a z tohohle obědu jsem měla fakt radost. Původně jsem chtěla dělat fazolový teplý salát podle Hanky Michopulu z jedné její kuchařky farmářských receptů, jenže nebyly všechny suroviny, tudíž: Místo bílých fazolí cizrna a místo lilku brokolice :-) A bylo to super.

sobota 4. ledna 2014

Krmení

Tradičně po Vánocích jezdíme na statek našeho kamaráda na Krasíkov, kde nakrmíme domácí zvířenu vším, co jsme za rok nashromáždili a uschovali právě na tento velký den. Vypadá to tak, že celý rok shromažďuji staré pečivo, kterým pak s velkou radostí krmím ovce, kozy, lamy, divočáky, laně, koně, prasata ;-)


Pokud je hezky, vylezeme i na nejbližší kopec, a pak zvesela do hospody na oběd.
Za těch posledních osm let jsme se pěkně rozrostli. Přibyla fůra dětí (kolik je vlastně fůra?) :-) a počet ještě stále není konečný.

Mám tato setkávání moc ráda, jakobychom byli stále na gymplu a nic se nezměnilo - až na ten počet účastníků ;-)








pátek 13. prosince 2013

Mlha


asi jako dneska všude ... líbí se mi to, někteří nadávají, mně to příjde neskutečně romantický :-)


a vyrašila nám hlíva na pokáceném ořechu - krása (zítra bude k obědu)

pondělí 9. prosince 2013

Vzpomínka


na předvánoční Kodaň před pěti lety... chci se tam vrátit ... líbilo se mi tam všechno, mám ráda dánský design (obecně severskou kulturu), filmy, zimu...
Snad se to povede, třeba i s dětma ;-)



pátek 6. prosince 2013

Z nemocnice

Febrilní křeče... už podruhé... zase hrozně nepříjemné, ale...


rozhodla jsem si, že si to užijeme, podle takového hesla z nevýchovy.
Navíc díky nádherným omalovánkám, vystřihovánkám, origami a podobně se nám to povedlo. Anežka si to celkem užila, až na ta vyšetření a já zásobovala i kamarádku Barunku, která tam ležela se zápalem plic - šestiletá holčička, ale skvělá.
Vždy mně takovéhle situace hrozně moc dají a Barunka ani neví, že byla i ona pro mě inspirací. Tak jsem jí tam alespoň nechala vystřihnuté baletky a létající jeřáby. Už je určitě i ona doma.


pátek 4. října 2013

Jak sůva z nudlí

Sovičky jsou v poslední době v kurzu. I mně se líbí, jsou totiž jednoduché na výrobu. Ať už polštářky, brože nebo jen tak na tvoření s dětmi.
Láká mě recyklovat. Skvěle se na to hodí třeba roličky od toaleťáku. Na pinterestu najdete spoustu nápadů ... no a já se jedním nechala inspirovat.




Nejsem si jistá, koho to tvoření baví víc, jestli Anež nebo mě. Každopádně jsme si s nimi docela dobře vyhrály. Ta žlutá se té hnědé stále ptala, proč je smutná. Proč může být taková sova smutná, co myslíte? :-)



úterý 1. října 2013

Volné dopoledne


Dnešní dopoledne bylo volnejší. Moje kamarádka mi jednou sdělila, že je určitý den sama, zda nepůjdem na procházku - v řeči dvojnásobných matek to znamená, že má na starosti jen jedno dítě - mimi - "nenáročné na chov" :-) Podobně to bylo i dnes u nás a já z toho byla celá vedle. Anež začala se školkou a já měla ten den volnejší. Potřebovala jsem to.

Musela jsem sklidit ještě zelená rajčata, aby mi nezmrzla a ta dobrá nechytila ještě plíseň - polovinu jsem jich musela vyházet :-(  Věčný boj, jestli stříkat nebo ne.



Okopčila pórky



Potěšila se slunečnicema...
... a cuketama

Zbytek musí vydržet do víkendu.

pondělí 30. září 2013

čtvrtek 19. září 2013

Hmyz doma

Z dovolené jsme si přivezli pár oblázků - všechny úžasně placaté a slané (to ocenil zvláště můj junior, který je s velikým povděkem ožužlává, slastně mlaskne a vrhne se na další - zkrátka asi potřebuje minerály).
Už když jsme je sbírali, měla jsem s nimi tyto plány. S Anežkou jsme začaly námořníkem, ale jelikož tvar oblázků nesplňoval odpovídající tělesné proporce, vrhly jsme se na hmyz.







Celkem čtyři kousky toho byly...


Nejprve nám utekly k Mužovi na PC. NESKUTEČNĚ se lekl! Aby se to už víckrát nestalo, musely jsme jim jejich prostor omezit provizorním ohradníkem. Bylo nám jich tak trochu líto, tak jsme jim ještě daly nažrat listí.

Šiška (zbytek ještě z dekorace od Vánoc) posloužila coby úkryt (tempery), brouci (pastelky), listy (vodovky, které schly u kamen) :-)
Bylo to moc fajn, nevím, koho to bavilo víc :-)

středa 18. září 2013

Dovolenkování







Bylo fajně, děti nadšené z moře, my odpočatí... těším se, až příště vyrazíme na hory :-)